Loron 14 Dezembru 2025, Komisaun Nasionál Timor-Leste ba UNESCO, hamutuk ho membru sira Komité Nasionál ba Patrimóniu Kulturál Imateriál Timor-Leste (KOMNAS PKI), komemora Loron Nasionál Tais 2025 iha Palásiu Prezidensiál, Dili, Timor-Leste.
Selebrasaun tinan 2025 ne’e hala’o ho tema “Ho Tais, Hametin Ita-nia Identidade Nasionál” no hala’o durante loron haat (4), husi loron 11 to’o 14 Dezembru 2025. Programa ne’e iha atividade kulturál no edukasionál oioin, inklui Kompetisaun Soru Tais, Espozisaun Soru Tais, Feira, Feira Kuturál, Konkluzaun ho Semana Moda Tais nian. Atividade hirak ne’e partisipa husi Soru-na’in husi munisípiu 12, Atauro no RAEOA, no mós estudante no membru komunidade sira.
Valór kulturál husi Tais, testil tradisionál Timor-Leste nian, la’ós de’it subliña iha nivel nasionál maibé hetan mós rekoñesimentu internasionál. Iha loron 14 fulan-Dezembru tinan 2025, Tais ofisialmente hetan inskrisaun hosi UNESCO hanesan Patrimóniu Kulturál Inmateriál Umanidade nian, hodi afirma ninia signifikadu kulturál ne’ebé destakadu. Ohin loron, Tais hatudu barak iha eventu nasionál sira, uza no aprezenta ho orgullu hosi komunidade sira, organizasaun sosiedade sivíl sira, instituisaun públika no privada sira, no ofisiál estadu nian sira, no troka beibeik hanesan lembransa kulturál ne’ebé signifikativu.
Aleinde ninia simbolizmu kulturál, soru no produsaun Tais dezenvolve ona ba atividade ekonómika ho eskala média iha nível nasionál, hodi kontribui ba rendimentu uma-kain nian, partikularmente iha área remota no rurál sira.
Komisaun Nasionál Timor-Leste ba UNESCO destaka liután integrasaun Tais nian iha kurríkulu eskolár nasionál hahú iha tinan eskolár 2026 nu’udar marku signifikativu ida hodi salvaguarda patrimóniu ida-ne’e. Inisiativa ida ne’e garante aumentu vizibilidade, transmisaun koñesimentu, no sustentabilidade longu prazu ba jerasaun futuru, reflete Timor-Leste nia kompromisu maka’as ba prezervasaun kulturál iha kuadru edukasaun sékulu XXI nian.